Straight Outta Moravská Třebová

7. října 2017 v 3:09 | Degežš

Tak teda zdarec, já jsem Degeš, správně vyslovováno Degežš. Možná se nad tímto jménem pozastavujete, ale bohužel, já si ho nevybral. Né, že bych se snad s tímto jménem narodil, jen z mýho dosavadního pětadvacetiletého života prostě vyplynulo to, že jsem degeš.

Pokud netušíte, co slovo degeš znamená a skutečně vás to zajímá, což upřímně nechápu, i když v tomhle světě lidi trávěj hodiny denně pozorováním desetiletejch týpku vyprávějících snad ještě o větších píčovinách než teď já, tudíž se nedívím už skoro ničemu, zkrátím vám usilovné pátrání na Googlu a přikládám výklad dle ABZ slovníku:

"Degeš - slangový romský hanlivý výraz, špinavý, nepřízpůsobivý, jiný než já, nedodržující pravidla, opak je žužo".

Ačkoli se snažím přizpůsobovat, vcelku pravidelně se i meju, a dokonce ani nejsem Róm (což je pro většinu současné společnosti zásadní informací a přidává mi tak zdarma body navíc), cítím se být vším, co dle daného slovníku toto slovo znamená. Celý život se snažím držet krok s ostatníma, sportuju, dodělávám vejšku, piju pivo, fandím hokeji jen když je mistrovství, a dokonce i vím, jak na instagramu změnit filtr na fotce, aby vypadala jak z Karibiku, i když je pořízená z chalupy ve Vrběticích.
Na úrovni každodenní tak perfektně zapadám do kategorie "žužo". Problém však přichází přesně v tyhle momenty, kdy si sednu doma po práci a rekapituluju si, co jsem dneska stihl a viděl, nebo pustím facebook. Právě v ten okamžik mi dochází, že jsem ale úplně stoprocentní degež, protože to nechápu, a snad ani nechci chápat.

No ty vole, žijeme ve světě, kde všichni dychtíme po míru, ale největším byznysem je obchod se zbraněmi. Ve světě, ve kterém je rodina nade vše, ale když pak nedejbože nejstarší člen rodiny zemře, jeho potomci jsou ochotni se porvat o dědictví a zkurvit si vzájemný rodinný vztahy na několik generací dopředu. Žijeme ve světě, ve kterém si přejeme být řízeni kvalitními a chytrými vůdci, ale při volbách hodíme hlas každýmu debilovi, co nám na náměstí podá osahanou koblihu nebo slíbí, že zná lék na lepší budoucnost (bohužel tím myslí budoucnost svoji) atd. atd. .atd

V takovým světě se mi však přizpůsobovat se moc nechce, proto raději volím cestu degeše. Jako degeš se můžu cítit svobodný a všechna pozlátka můžu mít na háku, protože degeši k nim moc přístup zpravidla nemají.
Popravdě jsem ale v běžném životě spíš kliďas, jen mám rád sarkasmus a přímou mluvu, ve světě okecávání a chození kolem horký kaše jsem bohužel zase mimo.

Protože mě v žužo světě nikdo moc neposlouchá, tento blog bych chtěl pojmout spíše jako takovou svou sarkastickou výpověď o světě kolem mě, což je mnohem lepší než normální konverzace, protože na rozdíl od normální koverzace, tady si to přečte člověk, kterýho to zajímá a nemusím tak nikomu nic vnucovat.

Tohle bylo možná poprvé a naposled, co jsem sem napsal něco seriózně. Pokud se v dalších příspěvcích někdy někomu bude zdát, že jej urážím, prosím, přečtěte si příspěvek pořádně, nebo se koukněte na příspěvky další, sarkasmus vládne světem a já jsem takovej jakej jsem, jsem prostě degešž.

A tady přidávám první bizární video, na které dnes narazil.
https://www.youtube.com/watch?v=d85sEAxX3AQ

Tak čus.
 

Kam dál

Reklama